Začalo to kdysi dávno na základní devítileté škole v Nové ulici.

Karel Živnůstka           a  já 

jsme v roce 1963 - 4 založili ve škole, kde jsme vystupovali a hráli do školního rozhlasu, kytarové duo. Hráli jsme různé instrumentálky, např. od skupiny Shadows, apod. Následně se ve škole zformovala kapela Střela.  ve složení Karel Živnůstka - kytara, zpěv, Zdenek Charvát - kytara, zpěv, Honza Oulehla - kytara, dále kontrabas J.Černík, bicí Honza Drye, piano Eva Richterová a měli jsme i dvě zpěvačky, také Evy. Bohužel si již nepamatuji jejich příjmení.

Po ukončení devítiletky v létě 1964 Karel Živnůstka zformoval kapelu a mne přemluvil, abych v ní hrál na bicí. V té době Karel vymyslel pro skupinu jméno HELIOS. A tak byla začátkem roku 1965 vytvořena první a původní kapela Helios ve složení:

zleva  -  Karel Živnůstka - kytara, zpěv, Honza Krátký - kytara,  Zdeněk Charvát  - bicí, zpěv, Jindra Schmidtschläger - basa,  zpěv.

Byli jsme "mladý ucha", ale měli jsme chuť a dravost. Tehdy kluby v Českých Budějovicích jako Beseda a další, byly už obsazeny kapelami, které začaly o nějaký ten rok dříve, takže jsme hledali nějakou záštitu, někoho, kdo by byl schopný nám zajistit hudební nástroje či aparaturu. Nakonec jsme našli zázemí v Pionýrském domě, ve zkratce "Pionýrák", v Lipenské ulici. Tam to opravdu začalo. Náročnost repertoáru pravděpodobně neseděla Honzovi Krátkému a tak odchází. Místo něj jsme si vybrali kytaristu, kterým byl tehdy 14-ti letý Vlastimil Tuček , doposud člen pěveckého a hudebního souboru Jitřenka v Pionýráku. Posléze odchází Jindra Schmidtschläger, který v té době kromě muziky hrál také závodně volejbal. Rozhodl se věnovat se tomuto sportu s cílem stát se reprezentantem v nároďáku.

Při našem následném konkurzu na kytaristu a zpěváka padl výběr na Milana Šindeláře.  Tím jsme s Karlem zkompletovali HELIOS do konečného obsazení: 

 Zdeněk Charvát – bicí, zpěv; Karel Živnůstka – sólová kytara, zpěv; Vlastimil Tuček – basová kytara, zpěv a Milan Šindelář - doprovodná kytara, zpěv.

Cvičili jsme tvrdě a dřeli jsme něco úplně jiného, jiný žánr než ostatní kapely. Milovali jsme vokálové kapely, náš potenciál byl hlavně v hlasech, a tak jsme se s drzostí mládí vlastní pouštěli do takových skladeb jako např.

„Dedicated To The One I Love“ od Mamas & The Papas

 viz video:   https://www.youtube.com/watch?v=Q7fi9G0BiTE   

Hráli jsme skladby Beatles, Yardbirds, Hollies, Turtles, ale náš základ tvořily skladby od skupiny Byrds - také nám říkali Byrdsáci.

V roce 1965 jsme už aktivně hráli. V kinosále v Pionýráku ( to byl pěkný sál ), po různých klubech, jak v Budějovicích, tak v Třeboni, Jindřichově Hradci, prostě v celém Jihočeském kraji, a také na čajích v Besedě v Budějovicích.

V Pionýráku jsme si společnými silami vybudovali klub v suterénu, kde se scházeli nejen naši příznivci, ale i ostatní mládež. Na klub jsme byli hrdí, a dokonce nás tam natáčela i Československá televize. Byly to krásné doby. Rivalita velká, ale my jsme si z toho hlavu nedělali, zajímala nás především muzika.

V té době byly v Besedě pořádány pravidelné beatové přehlídky, které byly publikem chápány jako soutěžní a i prestižní. Zúčastňovali jsme se pravidelně a byli jsme pyšní, že i s takovými, už zavedenými kapelami, jako mimobudějovičtí Kings, Atlantic, Sirius, budějovičtí Sinners, Sharpers, Flemings, Gamma a další , jsme se vždy umístili na prvním, max. druhém místě.

V tomto složení HELIOS pokračovala až do roku 1968, kdy jsme byli vybráni za Jihočeský kraj na celostátní festival klubových kapel. Konal se 17. až 20. srpna ve městě Strážske, cca 17 km od Michalovce a cca 10 km od Humenné, okres Košice, kde se sešly kapely z Prahy, Plzně, Brna, Bratislavy, Ostravy a dalších měst. Tenkrát  tam jela nejen naše celá parta z klubu [ jelo se vlakem ], například tzv. Lamiňák, Fidel a nesmím zapomenout na nášeho zdatného zvukaře Ivana Pechoče zvaného Cyp, ale i další lidi točící se kolem hudebního dění v Českých Budějovicích. Vzpomínám např. na skvělého kluka, kamaráda a organizátora Honzu Borkovce, jeho sestru Věru, a další, kteří s námi na tento festival jeli.

Bylo to úžasné a velice kamarádské. Byli jsme tehdy opravdu hrdí na to, že jsme ze všech jihočeských (a velmi dobrých) kapel byli vybráni jako reprezentanti Jihočeského kraje právě my. Ten festival jsme k našemu překvapení, protože tam byly opravdu výboré kapely, vyhráli.

Vzpomínám si, že to bylo se skladbou „Taxman“ od Beatles.

viz video: https://www.youtube.com/watch?v=lmmiqwvbCOA

Byl to obrovský úspěch nejen pro nás, ale i pro hudební scénu našeho kraje. Návrat domů byl velkolepý a plný optimismu. Bylo to 20.srpna 1968 a vůbec jsme netušili, že za námi už jely  tanky našich sovětských a jiných bratrů, jak se jim říkalo, a že vše bude brzy jinak, nejenom politicky.

Karel Živnůstka odchází na grafickou školu do Prahy a Milan Šindelář s Vlastou Tučků odcházejí do kapely Lillys a já jsem začal hrát v jazzové kapele Avant Quintet Vladimíra Uhlíka.

A tak se kapela HELIOS definitivnē rozpadla. Já sám jsem  z Budějovic odešel, hrál léta po celé Evropē, pak dlouho i v Americe na zaoceánských lodích.

Od roku 1968 jsem kluky neviděl, sešli jsme se až po 22 letech, v roce 1990, ale jen tak na pivo, pokec a vzpomínky. 

zleva: Karel Živnůstka, Vlasta Tuček, Milan Šindelář, Zdeněk Charvát

V roce 2008 chtěl Bohouš Vávrů uspořádat vzpomínkový koncert k 44. výročí kapely Sinners. Na popud Karla Červeného, který oslovil i ostatní aktéry tehdejší beatové scény v Budějovicích, jsme se s klukama z HELIOS zkontaktovali a k mé radosti se domluvili, že do toho půjdeme. Že by po 40 letech opět kompletní HELIOS?

Ano, sešli jsme se,  začali zkoušet na vypůjčenou aparaturu a v březnu 2008 jsme zahrálii pro známé a pozvané v sále Holašovické hospody, abychom věděli jak to bude vypadat.

11. dubna téhož roku byl pak se Sinners a Sharpers uspořádán společný koncert na Malé scéně v Metropolu.

Byl to i nádherný vzpomínkový večer na mnoho muzikantů, kteří tu už s námi nejsou a bigbítujou někde v muzikanském nebi.

Po tomto koncertu jsme si řekli, že bychom měli hrát dál a dělat zase skladby, které jsme milovali. Jenže Karel Živnůstka se rozhodl, že už dál hrát nebude. Bylo mi to líto, ale jelikož jsme to nechtěli vzdát, dali jsme se do hledání náhrady. Volba padla na Petra Steinbauera, který v 70. letech hrál s různými kapelami, aby to s námi zkusil. Začali jsme opět od začátku. V té době byl na zkoušky pozván na pár skladeb saxofonista a flétnista Pavel Placek, a už u nás zůstal. To už se hrálo na několika čajích, které organizoval Karel Červený spolu s agenturou M - Ars.

Na jaře 2009 náhle zemřel náš kytarista a zpěvák Milan Šindelář. Byl to šok. Co teď, říkali jsme si. Rozhodli jsme se, že budeme pokračovat, protože Milan by to udělal také. Bylo potřeba najít muzikanta, který by zvládl nejméně 20 skladeb nejen instrumentálně, ale i vokálově, a to do příštích čajů, které měly být za 3 neděle.

Našel se. Přišel výborný, zkušený muzikant Vašek Kaňka   a zvládl to na jedničku. Díky Véno! Opět jsme mohli potěšit publikum známými  vokálními „fláky“. V roce 2012 se však Venca náhle rozhodl, že končí. Takže zase od začátku? V té době jsme už měli pevný základ a solidní repertoár. Ale koho teď? Nakonec padla volba na Jardu Vernera. 

 Sestava HELIOS v roce 2013:  kapelník skupiny Zdeněk Charvát - bicí, zpěv    dále:  Vlasta Tuček – baskytara, zpěv                     Ostatní: Petr Steinbauer – kytara,  zpěv, Jarda Verner – kytara, zpěv, Pavel Placek – saxofony, flétna.                                                                                                      Píše se rok 2015 a vše je jinak. 

 

 

Za HELIOS  

Zdeněk Charvát